Rok tady

Mno jo, tak uz je to rok, co ma osandalovana noha vstoupila
na pudu tohohle mesta. Na asfaltovou plochu letiste v Kingsfordu, od nejz jsem
v tomto okamziku vzdalen zhruba 15 km vzdusnou carou, mne to vyplivlo
s predstavou jazykove vybavenosti do tehle zeme commonwealthu.

Hehe, to byla sranda. Mno ne, prvni mesice snah o komunikaci v australskem jazyce
byly plne tazavych pohledu zakazniku v restauraci, policistu a nakonec zklamane
zdvorilych starych dam v knihovne.

Teda ale trochu jsem stim hl, Dam skippy!

Pokusim se o vagni rekapitulaci.

Tak za1, sehnat praci nebyla zadna prdel. Pamatuji si prvni mesic, desitky kilometru prochozenych mestem, stovky cv rozdanych po vsech moznych spelunkach ruzneho stupne
bizardnosti. Psani inzeratu, volani na inzeraty...

Traveni hodin v supermarketu, kam jsem dochazel pesky z backpackeru s krosnou. Hledani nejlevnejsiho (a zaroven alespon stravitelneho) jidla mezi ulickami Aldi (cesky Lidl).

Po mesici koupeni noveho kola za $45, coz byl boom, pac se vyrazne omezila zavislost na sydneyskych "busech", ktere jsou na urovni Etiopie.

Po tydnech pracovani za zadarmo (v indicke, ceske a libanonske restauraci) sehnani prace v pekarne vzdalene hodinu jizdy vlakem, kde mi zaplatili! Jo! Pamatuju si na ten vzletny pocit
prvniho baleni housek v mrazaku, prvniho zvednuti palety forkliftem ;-) Hehe

Tak, mezitim probihaly ruzne narazovky, pac v pakarne jsem mrznul jenom dvakrat tydne, coz na zivobyti vystacilo, ale opasek musel sakra zustat na poslednich dirkach. Cisnik, stagebuilder, barman, labourer, prace ve stajich...

Pak prisla stavba, kde delam dodnes. Pravidelny job (zaklepavam to), sef zatim seriozni (az na obdobi neplaceneho sestinedeli). Ma-li to nejakou mouchu, pak je to absence necesky mluvicich lidi. Jak doma, tak v praci. Ale to +- eliminuju chozenim mezi lidi.

Mucheche – jaxe nato takhlenc koukam, vypada to jako CV.

No, zkratka za ten rok se to kazdopadne hejblo, prvni rok skoly uz mam skoro za sebou, mam tady pratele, pravidelnou praci, konicky, takze kdyz

Se to vezme kolem a kolem, jsem celkem happy. Pro uceni jazyku je to tu jako stvorene. Samozrejme australstina, anglictina, ale I francouzstina

A spanelstina. Pominu-li cechy, ze zahranicnich “extranjeros” se stykam nejvice s oziky, z evropanu pak s francouzi, kterych jsou tu mraky. Kamos z Toulouse mi nabidl,

Ze budeme jednou tydne komunikovat pouze ve francouzstine a on me bude opravovat. Jo! Na oplatku jsem mu nabidl zlevnene kurzy cestiny, ale nevim esli bude mit

Zajem. Pro spanelstinu, kterou se tady ucim z ceske ucebnice z r. 1981 obsahujici takove vety jako “V nasi zemi neexistuje nezamestnanost”, “Kubansky lid bojuje za mir proti

Imperialismu”, nebo ”Delnik Mendez a pan Kovar se pri zpevu internacionaly naramne bavili”, jsem se rozhodl udelat troche vice. Potkal jsem jednu mexicanku – una hermosisima

Guapa – ktera mi dala kontakt na kamosku z Kolumbie. Takze kazdy tyden nahore na Bondi junction v Gloria jean`s. Muhehe, udelal jsem to teda chytre – nadomlouval jsem si

Tohle vsechno behem dlouhych 1tydennich prazdnin. Semdema – az zasejc zacne skola, budu asi psychovat.

Takova kontrolni otazka – vime odkad je “australske” povestne a oblibene Barbecue? Aha. Z Australie. No way.

Hrdi francouzi mi to vymluvili a pod vahou etymologickych argumentu jsem jim dal nakonec za pravdu.

Pry je z Francie stredoveku, pricemz “la barbe” znamena vousy, nebo brada a “le cul” znamena zadek, prdel.

Takze jak vime, pri grilovani napichnem onoho nebozaka ve spravnem poradi (nejdriv do huby, pak do prdele)na klacek a po vhodnem prispusobeni francouzskych slov

Anglo-sasko-australskemu publiku nam vznikne BBQ – BARBECUE.

Muhehe – vkrada se mi otazka, jak by to vypadalo obracene. Napichnul-li by se kurak, svinak, nebo kyho slaka obracene,

Dostali bysme CUEBARBE. Nejen ze to zni jak prdel, ale taky to tak asi I chutna, predstavime-li si process propichnuti!